Minislovník šesti indoevropských jazyků
Míla Jebavá
Poznámky k výslovnosti: písmo dévanágarí, v němž je psán sanskrt, a které dones používá hindština, nepálština a maráthština, vyjadřuje fonémy, které čeština nemá, a nemá pro ně ani grafický ekvivalent. V mezinárodní transkripci se pak některé hlásky přepisují například velkým tiskacím písmenem (případně malým písmenem dole s tečkou) – to v případě cerebrál (protiklad t , d – dentála, a T, D – cerebrála). Dlouhé hlásky mají čárku vodorovně, zde to je nahrazeno čárkou šikmou. Samohlásky e, o jsou vždy dlouhé a neexistují k nim párové krátké, proto se v transkripci jejich délka nijak neoznačuje, ale čtou se vždy dlouze. Hláska „y“ se čte jako „j“ v českém slově „jablko“. Hláska „c“ se čte vždy jako „č“ (v českém slově „čáp“). Souhlásky s přídechem se přepisují jako dh, bh, gh, apod. Hláska „j“ se čte jako „dž“ (jako v českém slově „džbán“). Sanskrt má, podobně jako čeština, samohláskové „r“, (jako je např. v češtině ve slově „držet“ nebo „krmit“. V přepisu se značí velkým tiskacím písmenem „R“. (Souhláska, tj. souhláskové“r“, se pak značí malým tiskacím písmenem, tedy „r“). Hlásku, zde v přepisu značenou jako „S“, lze číst podobně jako české „š“.)
Poznámky ke gramatice: slovesa sanskrtu jsou uvedena ve tvaru 3.osoby j.č., prézenta, ne v infinitivu.)
Podobnost slovní zásoby je patrná u slov, která se nejčastěji užívají. Proto pro srovnání byly zvoleny zde níže uvedené kategorie. Již pouhým přečtením jednotlivých slov každý, i laik, snadno rozpozná podobnost a příbuznost jednotlivých slov různých jazyků, která tak Evropany udivila v 19. stol., když se informace o sanskrtu začaly mezi vzdělanci šířit Evropou. Sanskrt se učili i čeští obrozenci, bohužel o této jejich zálibě se ve školních učebnicích nepíše.
| I. Číslovky | ||||||
| Čeština | Sanskrt | Latina | Ruština | Francouzština | Němčina | Angličtina |
| jeden | eka | únus, únus ae, únuso | oдин, oднa , oднo | un, une | ein, eine, ein, | one |
| dva | dva | duo | два | deux | zwei | two |
| tři | tri | trés, tria | три | trois | drei | three |
| čtyři | catur | quattuor | четыре | quatre | vier | four |
| pět | paňca | quínque | пятъ | cinq | fünf | five |
| šest | SaS | sex |
щесть |
six | sechs | six |
| sedm | sapta | septem |
семь |
sept | sieben | seven |
| osm | aSTa | octó | восемь | huit | acht | eight |
| devět | nava | novem | девятъ | neuf | neun | nine |
| deset | daša | decem | десятъ | dix | zehn | ten |
| jedenáct | ekádaša | úndecim | одиннадцать | onze | elf | eleven |
| dvanáct | dvádaša | duodecim | двенадцать | douze | zwölf | twelve |
| dvacet | viMšati | vígintí | двáдцать | vingt | zwanzig | twenty |
| třicet | triMšat | trígintá | тридцать | trente | dreisig | thirty |
| čtyřicet | catváriMšat | quadrágintá | соpoк | quarante | vierzig | fourty |
| padesát | paňcášat | quínquágintá | пятъдесят | cinquante | fünfzig | fifty |
| šedesát | SaSti | sexágintá | щестьдесят | soixante | sechzig | sixty |
| sedmdesát | saptati | septuágintá | семьдесят | soixante dix | siebzig | seventy |
| osmdesát | ašíti | octógintá | восемьдесят | quatre vingt | achtzig | eighty |
| devadesát | navati | nóvágintá | девяноcто | quatre vingt dix | neunzig | ninety |
| sto | šata | centum | cто | cent | hundert | hundred |
II. Rodina |
||||||
| Čeština | Sanskrt | Latina | Ruština | Francouzština | Němčina | Angličtina |
| otec | pitaraH, m. janakaH | pater, m. | отец | père,m. | Vater m. | father |
| táta, tatíček | tátaH, m. | – | папa | papa, m. | Papa, m. | pappy, daddy |
| matka | mátaR-,f. | máter, f. |
мать |
mère, f. | Mutter, f. | mother |
| bratr | bhrátRH, m. | fráter, m. | брат | frère, m. | Bruder, m. | brother |
| sestra | svasar, f. | soror, f. | сестра | soeur, f. | Schwester, f. | sister |
| švagr | šyálaH | marítí fráter | шуpин , зять | beau- frère, m. | Schwager, m. | brother-in-law |
| tchán |
SvaSuraH |
socer, m. | тесть (otec ženy)свëкp (otec muže) | beau-père, m. | Schwiegervater, m. | father-in-law |
| zeť | jámátRaH, m. | gener, m. | зять | gendre, m. | Schwiegersohn, m | son-in-law |
| předek | pitaraH | avus | предок | ancêntre, m. | Ahne, m | ancestor |
| hospodář | gRhasthaH, m. | erus, m. m.dominus | хозяин | gérant, m. | Landwirt, m | farmer, landlord, |
III.Moc a boj |
||||||
| Čeština | Sanskrt | Latina | Ruština | Francouzština | Němčina | Angličtina |
| vládce, král | nRpaH,m.nRpatiH,m.bhúpálaH, m. | rex | королъ | roi | Herrscher, m. | king |
| království | rádjyam | régnum, n.,imperium, n | империя | royaume, m. | Königsreich, n. | kingdom |
| bojovník | kšatriyaH, | púgnátorproeliátorbellátor | боецзащитник | combattant, m.guerrier, m. | Krieger, m. | Warrior, knight (rytíř) |
| vítězství | vijayaH | victória, f. | победа | victoire, f. | Sieg, m. | victory |
IV. Náboženství |
||||||
| Čeština | Sanskrt | Latina | Ruština | Francouzština | Němčina |
Angličtina |
| Bůh | dévaH | Deus |
бог |
dieu, m. | Gott, m. | пod |
| duše, dech, podstata | átman,m. | animus, m., anima,f. | душа | âme, f. | Seele, f. | soul, breath, essence/soul/ |
| slunce | súryaH, m. | sól, m. | солнце | soleil,m. | Sonne, f. | sun |
| stvoření | sRštTi | creátió | сотворение | création, f. | Erschaffung, n.Kreation, f. | creation |
| vědění, véd | védaH,m. | scientia, f. | знание | savoir,m. érudition,f. | Wissen, n.Wissenschaft, f. | knowledge |
| čin | karman, n. | factum, n. | поступок | action,f., fait, m., acte m. | Tat, f. | act |
| pravda | satyam, n. | véritás, f. | правда | vérité, f. | Wahrheit, f. | truth |
| lež | anRtam, n.asatyam,n. | mendícium, n. |
ложь |
mensonge, m. | Lüge, f. | lie |
| mysl | manas , n. | méns, f. |
мысль |
esprit, m.pensée, f. | Gedanken, f.Sinn, m. | mind |
| mnich | muniH | monachus, m. | монах = mnichмудрец = mudrc | moine, m. | Mönch, m. | monk |
| oheň | agniH, analaH | ignis, m. | огонь | feu,m. | Feuer, n. | fire |
| vítr | vátaH,m.,váyuH,m. | ventus, m. | 6етер | vent, m. | Wind, m. | wind |
| voda | apá, vári, n. | aqua, f. | вода | eau, f. | Wasser, n. | water |
| štěstí | sukham, n. | fortúna, f.félícitás, f. | счастъе | bonheur,m. | Glück, n. | happiness |
| hřích | pápam, n. | peccátum, n. | грех | péché,m. | Sünde, f. | sin |
| kruh, kolo | čakram, n. | circulus, m. |
круг |
cercle, m. | Kreis, m. | circle. |
V. Všední život |
||||||
| Čeština | Sanskrt | Latina | Ruština | Francouzština | Němčina |
Angličtina |
| město | nagaram | urbs, f. oppidum,n. | город | ville, f. | Stadt, m. | town |
| hora | giriH | móns, m. |
гор |
mont, m. | Berg, m. | mountain |
| med | madhu, n. | mel, n. | мëд | miel, m. | Honig, m. | honey |
| vlk | vRkaH,m. | lupus, m. | волк | loup, m. | Wolf, m. | wolf |
| kůň | ašvaH, m.haya,m. | equus, m.
caballus, m. |
конь |
cheval, m. | Pferd, n.Ross, n. | horse |
| měsíc (doba) | másaH, m. |
ménsis, m. |
месяц | mois, m. | Monat, m. | month |
| loď | náu, f. | návis, f. | корaблъ | navire, f. | Schiff, n. | ship, boat |
| maso | máMsam, n. | assum, n. | мясо | viande, f. | Fleisch, n. | meat |
| srp | sRní,f. | falx messória n. | серп | faucille, f. | Sichel, f. | sickle |
| játra | yakRt, n. | iecur, n. | печень | foie, m. | Leber, f. | liver |
| smíšený | mišra | mixtur | смешанный | mixte | gemischt | mixed |
| ruka | hastaH, m. | manus, f. | рука | main, m. | Hand, f. | hand |
| paže | báhuH, m. | brachium, n. | рука | bras, m. | Bein, m. | arm |
VI. Činnosti (slovesa) |
||||||
| Čeština | Sanskrt | Latina | Ruština | Francouzština | Němčina | Angličtina |
| slyšet |
šrayati, šrnóti |
audíre | слышать | entendre | hören | hear |
| držet, udržovat, uchovávat | dharati | adhaerére (lpět)tenere,prehendere | держатъ, нести, сохранятъ | tenir | halten,erhalten, | hold, bear, maintain, withstand |
| jít | gaččhati | íre, gradí, ingredí, | идти | aller | gehen | go |
| táhnout | tenéti | trahere | тащить | tirer | ziehenen | pull |
| sršet |
sRjati |
édere, émittere | cыпаться | jaillir, cracher | scheinen | shine |
| zářit, svítit | bháti | lúcére, fulgéreradiáre, micáre, | блестеть
|
briller, luire | scheinen | shine |
| žít | jívati | vívere |
жить |
vivre | leben | live |
| ptát se | prččhati | rogáre, interrogáre | спрашивать | demander | fragen | ask |
| sedět | sídati | sedére | сидеть | être assis | sitzen | sit |
| péci, vařit | pačati | assáre, torrére |
печь |
cuire, rôtir | backen, kochen | bake, cook, roast |
| dát | dadáti | dare |
дать |
donner | geben | give |
| dar | dánam, n. |
dónum, n. |
подарок | don, m. | Geschenk, n. | gift |
| letět, padat, klesat | patati | voláre=letětcadere = padat | падать | voler =letěttomber = padat | fliegen=letět, fallen=padat | fly = letětfall = padat |
VII. Přídavná jména |
||||||
| Čeština | Sanskrt | Latina | Ruština | Francouzština | Němčina | Angličtina |
| nový | nava, navína | novus |
новый |
nouveaunoevelle | neu | new |
| mladý | yuvan | recéns, novus, minor, iúnior | юниймолодой | jeune | jung | young, jouvenile |
| starý | vRddha | vetus | старый, давный | vieux, vieille | alt | old |
| malý | alpa | parvus | малый | petit | klein | small |
| velký | mahant | mágnus | великбольшой | grand | gros, mächtig=mocný | big, great |
Vývojová linie od starých jazyků, tzv. klasických, s bohatou flexí, k pozdějším, se stále ubývající flexí a stále jednodušší gramatickou stavbou, v nás vzbuzuje otázky.
Z jakého důvodu se struktura jazyka zjednodušuje, když oficiální historie učí, že život člověka i jeho myšlení se vyvíjí od jednoduchého ke složitému – tj. proč se za posledních 6 000 let vývoj jazyků ubíral směrem opačným? Víme, že jazyky jsou odrazem i nástrojem myšlení lidí – pak tedy zjednodušování gramatických struktur za posledních přibližně 6 000 let je důkazem toho, že se myšlení lidí za posledních 6 000 let stále zjednodušuje. Lze se s tímto závěrem ztotožnit?
Zjednodušují se moderní jazyky ve všech aspektech, nebo se v nějaké paralelní linii stávají naopak složitějšími? Lze zjednodušování jazyků v průběhu historického vývoje nazývat „vývojem“, nebo se jedná o úpadek? Jakou skrytou zákonitostí je toto zjednodušování způsobeno? Je toto zjednodušováním důkazem duchovního úpadku lidstva?
Znalost véd, sanskrtu, védštiny, buddhismu a dalších klenotů indické kultury nás pozdvihuje z celkového duchovního i morálního úpadku tzv. západní společnosti – z úpadku, který každodenně zažíváme a který si leckteří z nás již začínají uvědomovat.
Měli bychom pěstovat cit a lásku ke slovu, které má bohatost významů, a naučit se porozumět jeho duchovnímu obsahu, abychom tak vytvořili protipól k nyní převládající řeči počítačové, akční, ploché, nabité jediným, a zcela účelovým významem, typu: go, start, log in, set up, turn on, turn off.
Rozpad myšlenek od větších celků přešel k větám, pak ke slovům, ale nezastavil se u slov, ale postoupil dále již k jednotlivým písmenům, která se užívají jako zkratky například při psaní SMS zpráv. Úroveň užívaného jazyka a řeči vypovídá i o úrovni vědomí jejího uživatele. Tato plochá řeč vede ke vzniku plochého myšlení a k odlišnému způsobu komunikace, kde pro cit, duchovní inspiraci a védského „purušu“ či „átmana“ již není místo.