Archiv pro rubriku: Gramatika sanskrtu

Tematická slovesa

Přehled – tematická slovesa

Tzv. slovesa tematická: za kořen se vkládá tematický vokál „a“. Před koncovkou „m“ a  „v“ , tj. v 1. os. sg., du. a pl., se tento tematický vokál dlouží.

Kořeny s „-i“ , „-u“ a „-ū – “  tyto samohlásky se před tematickým vokálem „ – a“ mění na  „-y“, resp. „ v“, např. √ nī-, nayati (1.tř.); √gai-, gāyati; (4.tř.); hū-, hvayati   (4.tř.),

I. slovesná třída

přízvuk je na slovesném kořeni

vad – ā – mi vad – ā – vaḥ vad – ā – maḥ
vad – a – si vad – a – thaḥ vad – a – tha
vad – a – ti vad –  a  – taḥ vad –  a- nti

Kořen se posunuje do stupně guṇa, např. bhū-,  bhavati; sṛp-,   sarpati;   √ ruh-,  rohati.

IV. slovesná třída

mezi kořen, který má přízvuk,  a tematický vokál „a“ se vkládá „y“ (resp. za přízvučný kořen se dává jako téma slabika „ya“).Tato slovesa často označují nějaké pocity nebo stav mysli. Ta slovesa této třídy, jejichž kořen  končí na „-am“, téměř vždy při časování samohlásku „-a“ dlouží na „-ā“např.: √ tam-, tāmyati (rmoutit se).

kup – y – ā -mi kup – y – ā – vaḥ kup – y – ā – maḥ
kup –  y – a – si kup –  y – a – thaḥ kup – y – a – tha
kup – y –a  – ti kup – y – a – taḥ kup – y – a – nti

VI. slovesná třída

Přízvuk je na tématu „-a“ , přičemž kořen nemá žádný přízvuk. Některá slovesa před koncovou souhlásku kořene vsouvají „n“ nebo „m

lip-, limpati;, kṛt-, kṛṇtati

li – m – p – ā -mi li – m – p – ā -vaḥ li – m – p – ā – maḥ
li – m – p – a – si li – m – p – a – thaḥ li – m – p – a – tha
li –  m – p – a- ti li – m – p – a -taḥ li – m – p – a – nti

 

X. slovesná třída

– vkládá „-aya za kořen, který je zpravidla zesílený do stupně guṇa (případně do stupně vṛddhi, končí –li kořen na samohlásku). Toto je sekundární neboli dovozená slovesná třída. Má částečně charakteristiku kauzativ a částečně denominativ se změněným přízvukem.

 

pīḍ– ayā  – mi pīḍ – ayā – vaḥ pīḍ – ayā – maḥ
pīḍ – aya –  si pīḍ – aya – thaḥ pīḍ – aya –  tha
pīḍ – aya –  ti pīḍ – aya – taḥ pīḍ – aya  – nti

Deset slovesných tříd: přízvuk a kořen

Deset slovesných tříd: přízvuk a kořen

Slovesa v sanskrtu mají deset slovesných tříd. Všechna slovesa všech deseti slovesných tříd mají přízvuk na kořenové slabice s výjimkou VI. slovesné třídy, ta má přízvuk na „tématu“ (na  samohlásce „a“ – vysvětleno dále v textu). Přízvuk se zpravidla značí šikmou čárkou nad příslušnou přízvučnou slabikou. Někdy je značen krátkou svislou čárkou nad  přízvučnou slabikou. Celý příspěvek

Časování sloves – tabulka

 Přítomný čas

Indikativ (oznamovací způsob)

aktiva – Parasmaipada

   

Indikativ (oznamovací způsob)

média – Átmanepada

 

Sg.

Du.

Pl.

 

 

Sg.

Du.

Pl.

1.

vad -ā-mi

vad-ā –vaḥ

maḥ

 

1.

lab-e

labh -ā –vahe

labh- ā –mahe

2.

vad-a-si

vad-a-thaḥ

tha

 

2.

labh-a-se

labh-e-the

labh-a-dhve

3.

vad-a – ti

vad-a-taḥ

anti

 

3.

tabh-a-te

labh-e-te

labh-a-nte

                 
                 
                 
                 

Imperativ – Rozkazovací způsob

Parasmaipada (Imperativ aktiva)                  Atmanepada (Imperativ   média)

 

Sg.

Du.

Pl.

   

Sg.

Du.

Pl.

1.

vad-āni

vad-āva

vad-āma

 

1.

labh-ai

labh-āvahai

labh-āmahai

2.

vad-a

vad-a-tam

vad-a-ta

 

2.

labh-a-sva

labh-ethām

labh-a-dhvam

3.

vad-a-tu

vad-a-tām

vad-antu

 

3.

labh-a-tām

labh-etām

labh-antām

Imperfektum – Minulý čas

Parasmaipada (Imperfektumm aktiva)          Atmanepada (Imperfektum média)

 

Sg.

Du.

Pl.

   

Sg.

Du.

Pl.

1.

a-vad-am

a-vadā-va

a-vadā-ma

 

1.

a-labh-e

a-labhā-vahi

a-labhā-mahi

2.

a-vada-

a-vada-tam

a-vada-ta

 

2.

a-labha –thāḥ

a-labhe-thām

a-labha-dhvam

3.

a-vada-t

a-vada-tām

a-vad-an

 

3.

a-labha-ta

a-labhe-tām

a-labh-anta

 

Optativ – Vyjdařuje přání nebo budoucí děj

Parasmaipada (Optativ aktiva)             Atmanepada: (Optativ média)

 

 

Sg.

Du.

Pl.

   

Sg.

Du.

Pl.

1.

vad-e-yam

vad-e-va

vad-e-ma

 

1.

labh-e-y-a

labh-e-vahi

labh-e-mahi

2.

vad-eḥ

vad-e-tam

vad-e-ta

 

2.

labh-e-thāḥ

labh-e-y-āthām

labh-e-dhvam

3.

vad-e-t

vad-e-tām

vad-e-y-uḥ

 

3.

labh-e-ta

labh-e-y-ātām

labh-e-ran

Minislovník šesti indoevropských jazyků

Minislovník šesti indoevropských jazyků

Míla Jebavá

Poznámky k výslovnosti: písmo dévanágarí, v němž je psán sanskrt, a které dones používá hindština, nepálština a maráthština, vyjadřuje fonémy, které čeština nemá, a nemá pro ně ani grafický ekvivalent. V mezinárodní transkripci se pak některé hlásky přepisují například velkým tiskacím písmenem (případně malým písmenem dole s tečkou) – to v případě cerebrál (protiklad t , d – dentála, a T, D – cerebrála). Dlouhé hlásky mají čárku vodorovně, zde to je nahrazeno čárkou šikmou. Samohlásky e, o jsou vždy dlouhé a neexistují k nim párové krátké, proto se v transkripci jejich délka nijak neoznačuje, ale čtou se vždy dlouze. Hláska „y“ se čte jako „j“ v českém slově „jablko“. Hláska „c“ se čte vždy jako „č“ (v českém slově „čáp“). Souhlásky s přídechem se přepisují jako dh, bh, gh, apod. Hláska „j“ se čte jako „dž“ (jako v českém slově „džbán“). Sanskrt má, podobně jako čeština, samohláskové „r“, (jako je např. v češtině ve slově „držet“ nebo „krmit“. V přepisu se značí velkým tiskacím písmenem „R“. (Souhláska, tj. souhláskové“r“, se pak značí malým tiskacím písmenem, tedy „r“). Hlásku, zde v přepisu značenou jako „S“, lze číst podobně jako české „š“.) Celý příspěvek

Skloňování a- kmenů, i-kmenů, u-kmenů maskulin

Sanskrt – Skloňování a– kmenů, i-kmenů, u-kmenů maskulin

Vyjádření podobnostíarozdílůbarvami

Singulár

a-kmen i-kmen u-kmen
Nom. devaH agniH šatruH
Ak. devam agnim šatrum
I. devena agni šatru
Dat. deváya agnaye šatrave
Abl. devát agneH šatroH
Gen. devasya agneH šatroH
Lok. deve agnau šatrau
Vok. deva agne šatro

Plurál

a-kmen i-kmen u-kmen
Nom. deváH agnayaH šatravaH
Ak. deván agnín šatrún
I. devaiH agnibhiH šatrubhiH
Dat. devebhyaH agnibhyaH šatrubhyaH
Abl. devebhyaH agnibhyaH šatrubhyaH
Gen. devánám agnínám šatrúnám
Lok. deveSu agniSu šatruSu
Vok. deváH (= Nom.) agnayaH (=Nom.) šatravaH (= Nom.)