Mantry a úskalí při jejich překladu

Mantry jsou krátké veršíky většinou  původem z nejstarších indických textů, z véd nebo upanišad, které zlidověly a slouží k různým účelům v běžném životě: jako prosba o prosperitu (prosba o zdraví, úspěch, bohatství, apod. v tomto pozemském životě),  jako zaříkávání před neštěstím nebo  jako prosba o ochranu – při vzývání  bohů. Nakonec i   jako univerzální pomůcka na cestě dalšího duchovního rozvoje, kdy to jsou prosby o osvobození od  lpění na  pozemských a nepodstatných věcech, které mají jen časově omezené trvání, a pokud se od nich člověk osvobodí, dosáhne prozření – pozná nejvyšší pravdu. Termín „nejvyšší pravda“ má zásadní význam v celém učení, podobně jako  termín „brahma“ , který znamená nejvyšší duchovní princip. Celý příspěvek

om saha nāvavatu

 

om saha nāvavatu

तैत्तिरीयोपनिषद् प्रथमो  ऽनुवाकः   taittirīyopaniṣad prathamo ऽnuvākaḥ (první kapitola)

 

ब्रह्मानन्दवल्ली    brahmānandavallī   (O blahu, kterým je Brahma)

První verš v Taittiríya  upanišadě, ve druhé podkapitole (vallí). Jedná se o prosbu  za odstranění všech překážek na cestě za poznáním, aby se podařilo dospět k poznání nejvyššího brahma (ducha, átmana). Taittiríya upanišada je součástí  Taittiríya Āraṇyaky. Celý příspěvek

Deset slovesných tříd: přízvuk a kořen

Deset slovesných tříd: přízvuk a kořen

Slovesa v sanskrtu mají deset slovesných tříd. Všechna slovesa všech deseti slovesných tříd mají přízvuk na kořenové slabice s výjimkou VI. slovesné třídy, ta má přízvuk na „tématu“ (na  samohlásce „a“ – vysvětleno dále v textu). Přízvuk se zpravidla značí šikmou čárkou nad příslušnou přízvučnou slabikou. Někdy je značen krátkou svislou čárkou nad  přízvučnou slabikou. Celý příspěvek

Výuka sanskrtu – jazyka upanišad, jógy, Manuova zákoníku a svatých manter

Výuka sanskrtu, tj. dle védské tradice jazyka těch, kteří „stolovali s bohy“, podle nejlepší české učebnice s doplňkovými texty lektorky.

Po zvládnutí učebnice bude student schopen samostatně číst originální texty v sanskrtu z oblasti jógy (např. Pataňdžaliho jógasútru), mantry, Bhagavadgítu nebo Manuův zákoník.

Výuka:

Kurzy pro začátečníky i pokročilé.
Jednou týdně na Praze 7, poblíž Strossmayerova náměstí,
300 metrů od stanice metra Vltavská.

Kontakt:

PhDr. Miloslava Jebavá
tel.: 608 215 455
e-mail: mila.jebava@email.cz

Učebnice

Dušan Zbavitel, Jaroslav Strnad: „Učebnice sanskrtu“, vydala UK v Praze, nakladatelství Karolinum, 2006, 2012.

सर्वभूतस्थमात्मानं सर्वभूतानि चात्मनि
ईक्षते योगयुक्तात्मा सर्वत्र समदर्शनः

Výuka sanskrtu

Studium sanskrtu, tj. dle védské tradice jazyka těch, kteří „stolovali s bohy“.

Skupinové i individuální kurzy sanskrtu pro začátečníky i pokročilé.

Náplň kurzu

Při výuce budeme používat nejlepší českou učebnici sanskrtu – knihu „Učebnice sanskrtu“ od autorů Dušana Zbavitele a Jaroslava Strnada, nakladatelství Karolinum, Praha, 2012 (případně I. vydání z roku 2006).
Dále doplňková cvičení lektorky, materiály z indických učebnic a indické svaté texty.

Po zvládnutí učebnice bude student schopen samostatně číst originální texty v sanskrtu z oblasti jógy (např. Pataňdžaliho jógasútru), mantry, Bhagavadgítu nebo Manuův zákoník.

Výuka je podle „Učebnice sanskrtu“ autorů J. Strnada a D. Zbavitele a doplněná zajímavými výukovými materiály lektorky na procvičení gramatiky včetně jednoduchých citací ze svatých textů – z Bhagavadgídy, upanišad, apod. Rovněž budou vysvětlovány termíny z jógy.

Časový plán výuky sanskrtu – zde je ke stažení náplň jednotlivých kurzů od začátečníků až po pokročilé.

Časování sloves – tabulka

 Přítomný čas

Indikativ (oznamovací způsob)

aktiva – Parasmaipada

   

Indikativ (oznamovací způsob)

média – Átmanepada

 

Sg.

Du.

Pl.

 

 

Sg.

Du.

Pl.

1.

vad -ā-mi

vad-ā –vaḥ

maḥ

 

1.

lab-e

labh -ā –vahe

labh- ā –mahe

2.

vad-a-si

vad-a-thaḥ

tha

 

2.

labh-a-se

labh-e-the

labh-a-dhve

3.

vad-a – ti

vad-a-taḥ

anti

 

3.

tabh-a-te

labh-e-te

labh-a-nte

                 
                 
                 
                 

Imperativ – Rozkazovací způsob

Parasmaipada (Imperativ aktiva)                  Atmanepada (Imperativ   média)

 

Sg.

Du.

Pl.

   

Sg.

Du.

Pl.

1.

vad-āni

vad-āva

vad-āma

 

1.

labh-ai

labh-āvahai

labh-āmahai

2.

vad-a

vad-a-tam

vad-a-ta

 

2.

labh-a-sva

labh-ethām

labh-a-dhvam

3.

vad-a-tu

vad-a-tām

vad-antu

 

3.

labh-a-tām

labh-etām

labh-antām

Imperfektum – Minulý čas

Parasmaipada (Imperfektumm aktiva)          Atmanepada (Imperfektum média)

 

Sg.

Du.

Pl.

   

Sg.

Du.

Pl.

1.

a-vad-am

a-vadā-va

a-vadā-ma

 

1.

a-labh-e

a-labhā-vahi

a-labhā-mahi

2.

a-vada-

a-vada-tam

a-vada-ta

 

2.

a-labha –thāḥ

a-labhe-thām

a-labha-dhvam

3.

a-vada-t

a-vada-tām

a-vad-an

 

3.

a-labha-ta

a-labhe-tām

a-labh-anta

 

Optativ – Vyjdařuje přání nebo budoucí děj

Parasmaipada (Optativ aktiva)             Atmanepada: (Optativ média)

 

 

Sg.

Du.

Pl.

   

Sg.

Du.

Pl.

1.

vad-e-yam

vad-e-va

vad-e-ma

 

1.

labh-e-y-a

labh-e-vahi

labh-e-mahi

2.

vad-eḥ

vad-e-tam

vad-e-ta

 

2.

labh-e-thāḥ

labh-e-y-āthām

labh-e-dhvam

3.

vad-e-t

vad-e-tām

vad-e-y-uḥ

 

3.

labh-e-ta

labh-e-y-ātām

labh-e-ran

Minislovník šesti indoevropských jazyků

Minislovník šesti indoevropských jazyků

Míla Jebavá

Poznámky k výslovnosti: písmo dévanágarí, v němž je psán sanskrt, a které dones používá hindština, nepálština a maráthština, vyjadřuje fonémy, které čeština nemá, a nemá pro ně ani grafický ekvivalent. V mezinárodní transkripci se pak některé hlásky přepisují například velkým tiskacím písmenem (případně malým písmenem dole s tečkou) – to v případě cerebrál (protiklad t , d – dentála, a T, D – cerebrála). Dlouhé hlásky mají čárku vodorovně, zde to je nahrazeno čárkou šikmou. Samohlásky e, o jsou vždy dlouhé a neexistují k nim párové krátké, proto se v transkripci jejich délka nijak neoznačuje, ale čtou se vždy dlouze. Hláska „y“ se čte jako „j“ v českém slově „jablko“. Hláska „c“ se čte vždy jako „č“ (v českém slově „čáp“). Souhlásky s přídechem se přepisují jako dh, bh, gh, apod. Hláska „j“ se čte jako „dž“ (jako v českém slově „džbán“). Sanskrt má, podobně jako čeština, samohláskové „r“, (jako je např. v češtině ve slově „držet“ nebo „krmit“. V přepisu se značí velkým tiskacím písmenem „R“. (Souhláska, tj. souhláskové“r“, se pak značí malým tiskacím písmenem, tedy „r“). Hlásku, zde v přepisu značenou jako „S“, lze číst podobně jako české „š“.) Celý příspěvek